Některé průzkumy se zabývají tím, zda se mladým lidem daří dosáhnout svého vysněného povolání. Studie zkoumají představy mladých lidí o jejich budoucí kariéře, jejich očekávání a realitu na trhu práce.
Tento průzkum byl i součástí disertační práce Evy Hovořákové z Fakulty podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze.
Co si mladí lidé přejí od svého budoucího povolání?
Z výzkumu vyplývá, že generace Z má poměrně jasné a velmi ambiciózní představy o svém budoucím povolání. Mezi nejčastěji uváděné požadavky patří:
-
Individualismus a kreativita – Mladí lidé chtějí práci, která jim umožní být sami sebou, projevit vlastní nápady a rozvíjet tvůrčí potenciál. Nechtějí se přizpůsobovat starým firemním strukturám, které omezují jejich osobní svobodu.
-
Finanční prosperita – Důraz na dobré platové ohodnocení je pro mladé zásadní. Jejich očekávání ohledně výše mzdy jsou často vysoká – nejen kvůli životní úrovni, ale i jako symbol uznání a úspěchu.
-
Prestiž a společenské uznání – Nejde jen o peníze. Mnoho studentů touží po povolání, které má váhu a respekt. Chtějí být hrdí na to, co dělají, a zároveň být uznávaní svým okolím.
-
Rovnováha mezi pracovním a osobním životem (tzv. work-life balance) – Práce nemá být středobodem života, ale pouze jeho součástí. Studenti požadují flexibilní pracovní dobu, možnost práce z domova a celkově větší kontrolu nad vlastním časem.
Realita na trhu práce
Ačkoli jsou přání mladých lidí pochopitelná a do jisté míry oprávněná, je nutné vzít v úvahu i objektivní podmínky na trhu práce. Právě zde naráží ideály na limity reality.
Eva Hovořáková ve svém výzkumu upozorňuje na několik zásadních problémů:
Nedostatek míst v žádaných oborech – Vysoký zájem o profese jako je lékař, právník, psycholog nebo IT specialista není vždy vyvážen reálnou poptávkou.
Mnoho mladých lidí tak nakonec zjistí, že místo práce svých snů musí přijmout kompromis v podobě jiného oboru, mnohem nižší mzdy než si představovali, nebo méně prestižního místa. Často musí zcela přehodnotit svá očekávání, protože konkurence v oblíbených profesích je obrovská a vstup do nich vyžaduje nejen výborné výsledky, ale často i kontakty, zkušenosti nebo štěstí.
Očekávání versus připravenost
Jedním z důležitých závěrů výzkumu je také nevyváženost mezi očekáváním a reálnou připraveností studentů. Mladí lidé sice často vědí, co chtějí, ale chybí jim konkrétní plán, jak toho dosáhnout. Chybí jim praxe, reálný kontakt s pracovním prostředím a schopnost adaptace na reálné podmínky.
Z průzkumu také vyplývá, že studenti mají nedostatek informací o vysokých nárocích jednotlivých povolání. Některé jejich představy jsou idealizované – například představa svobody v kreativních oborech se často střetává s realitou, s náročnými klienty a velkému tlaku na výkon.
Jak mladé lépe připravit?
Výzkum Evy Hovořákové nepřímo ukazuje na potřebu lepší spolupráce mezi školami a praxí. Mladí lidé by měli mít během studia možnost vyzkoušet si různé formy praxe, poznat skutečné prostředí firem, podniků a institucí. Pomohlo by také posílení kariérního poradenství, které by studentům realisticky pomáhalo s plánováním jejich budoucnosti.
Z pohledu trhu práce je důležité nechat prostor i alternativním cestám kariérního rozvoje, jako je podnikání, práce na volné noze (freelancing) nebo kombinace více činností. Generace Z je v tomto směru otevřenější než předchozí generace a vnímá kariéru jako flexibilní cestu, nikoli jako jedno jediné celoživotní zaměstnání.
Průzkum Evy Hovořákové přináší cenný vhled do myšlení mladé generace. Ukazuje, že mladí lidé mají vysoká očekávání – touží po naplňující, dobře placené, prestižní a flexibilní práci. Realita je však často komplikovanější a dosažení těchto snů není samozřejmostí.
Je důležité vytvářet prostředí, které bude mladé motivovat a učit i realistickému pohledu na svět práce. Jen tak mohou své sny i uskutečnit.
