Masopust (Fašinek, Fašiang, Končiny, Ostatky, Karneval, Voračky, ..), je stejně jako Velikonoce pohyblivý svátek a slaví se u nás zhruba 800 let, vždy někdy v polovině února.
Masopust je zřejmě pokračováním pohanských oslav Slunovratu, který se také slavil v maskách. Přestože je slovo složeno z maso-pust, nesmí na oslavách chybět maso.
Nejslavnější karnevalové průvody jsou dodnes v Benátkách anebo v Riu.
Na tučný čtvrtek se vždy naplánovala zabíjačka domácích prasat, protože se v tuto dobu jedlo a pilo, co hrdlo ráčí. Obvyklým jídlem bylo knedlo-zelo-vepřo.
Masopustní neděle – to se pečou masopustní koláče. Proto se jí někde říkalo Koláčová neděle. Nebo se v tento den tradičně pečou i kobližky s meruňkovou marmeládou, které mají připomínat sluníčko.
Nejdůležitějším dnem bylo Masopustnímu úterý, které bylo dnem posledním. Hlavní zábavou byla karnevalová zábava a taškařice, které neměly přesná pravidla.
Období masopustu bylo také obdobím svateb, protože v hospodářství bylo dost času a pole spala.
Masky jsou různé podle krajových zvyklostí. Průvod „masek“ chodí dům od domu. Popřejí všem mnoho štěstí a zdraví, zatančí, zazpívají a chvíli s každým podebatují. Za to jsou pohoštěni a tak se mnozí konce průvodu ani „nedožijí“.
Většina masek se dědila z otců na syny
Kdysi se do masek oblékali jen muži. Dnes už je to jiné, ale rozhodně nejsou v průvodech vítány masky přespolní.
U nás se tradičně dělá maska Slaněný, která se vyrábí z dlouhých stébel obilí. Slamění chodí vždy po čtyřech a mají za úkol požehnat ženám k větší plodnosti. Protože si měla každá hospodyně ze slaměného utrhnout stéblo, aby se jí dobře pásly husy, tak toho většinou maska moc nevydržela a musela být vyráběna každý rok nová.
Strakatý, žena a muž zahajují oslavy a mají za úkol komunikaci.
Důležitou maskou je také Černý (ušmudlaná maska) a Červený (pěkně upravená maska), ale nejdůležitější maskou je asi Kobyla, která nesmí chybět, protože symbolizuje neřest a je na konci zábavy Rasem zabita. A aby to vše dobře skončilo, je nakonec vzkříšena.
Po Masopustu následuje období půstu a šest postních nedělí
Popeleční středa – tento den se světí popel za ratolesti, které byly posvěceny minulý rok na Květnou neděli. Tímto popelem dělá kněz kříž na čele věřících a má připomenout pomíjivost bytí.
Na popeleční středu se nesmělo příst ani šít, protože by slepice nenesly vejce, podebíraly by se ruce, kulhaly by krávy a žáby by na poli sežraly len. Nesmělo se štípat dříví, aby se sekyrka nesmekla na nohu. Nesmělo se drát peří, protože by pak štípaly blechy.
Černá neděle (liščí) – v tento den si ženy oblékaly černé šaty. Pekly se Postní preclíky sypané mákem a solí a matky je pekly v noci, aby o tom děti nevěděly. Podle počtů dětí si matky připravily potřebný počet proutků, na který navěšely pár preclíků, ozdobily mašlí a zavěsily na strom v zahradě. Ráno řekla matka dětem, že jim liška nechala na stromě preclíky, které měly jít hledat.
Pražná neděle – v tento den se pražilo tzv. pražmo. Je to opražené obilí (zrna nebo klasy), ze kterých se pak dělala i polévka – praženka.
Kýchavá neděle – ve středověku se lidé báli moru, kterému předcházelo kýchání. Proto vzniklo „Pomáhej pán Bůh.“ Postupem času vznikla pověra, že kolikrát kdo kýchne tuto neděli, tolik let ještě bude žít.
Družebná neděle (středopostní, růžebná, růžová) – v tuto neděli chodil ženich s družbou do domu, kam chtěl o pomlázce přijít na námluvy. Na Nepomucku se podávala tzv. pučálka, což je naklíčený hrách, upražený na másle s rozinkami a kořením. V Římě se tento den světí zlatá růže.
Smrtná neděle – (dva týdny před Velikonocemi) v tento den vynášeli lidé ze vsi slaměnou smrt „Morenu“ (Moranu, Mořenu, smrtholku). Loutka ze slámy na tyči, obalena hadříky a stuhami, byla za vsí vhozena do vody. Lidé se tak loučili se zimou a vítali jaro. Zpět do vsi se vraceli se zeleným stromkem (obvykle smrček) „líto“. I tento stromek byl ozdoben pentlemi, kytičkami, věnci, a vyfoukanými vajíčky. S tímto stromem pak chodili od domu k domu a prozpěvovali. Věřilo se, že v domě ze kterého by se nezúčastnili všichni chlapci, tam někdo do roka vážně onemocní či zemře. Někde chodí chlapci se Smrťákem a děvčata s Morenou.
Květná neděle (Květnice, Beránková neděle, Palmová neděle) – tento den se slaví památka vjezdu Ježíše Krista do Jeruzaléma, kde ho lidé vítali čerstvými ratolestmi se stromů a házeli je na cestu. U nás se zdobí mašličkami kočičky, lískové, jasanové nebo březové větvičky. Tento den by se nemělo nic péct, aby se na stromech nezapekl i květ. Lidé si oblékali nové šaty, aby v nich také vykvetli. Obydlí se vymetalo zelenými ratolestmi, kterými se vymetaly neřesti.
Květnou nedělí začíná Pašíjový týden před Velikonocemi.
Další příspěvky z této kategorie
