Internet se za posledních 30 let stal naprosto klíčovou součástí fungování celého světa – nejen v osobním životě lidí, ale především v chodu ekonomiky, zdravotnictví, státní správy, dopravy, komunikace, výzkumu a vzdělávání.
Kdyby došlo k celosvětovému výpadku internetu, důsledky by byly okamžité, rozsáhlé a hluboké.
Kolaps komunikace a informací
V první chvíli by nastal kolaps digitální komunikace:
Přestaly by fungovat e-maily, chatovací aplikace (WhatsApp, Messenger, Teams, Slack…), videohovory, ale i cloudové služby.
Mnoho lidí by bylo odříznuto od kontaktu s blízkými, zejména ti, kteří žijí v jiných městech či státech.
Informace by přestaly proudit rychle, vznikl by chaos, dezinformace a panika – lidé by nevěděli, co se děje, ani jak dlouho to bude trvat.
Hospodářský kolaps
Ekonomika je dnes na internetu zcela závislá:
Zhroutila by se světová burza, bankovnictví a platební systémy – většina transakcí je digitálních.
Přestaly by fungovat platební karty a online bankovnictví, takže lidé by nemohli nakupovat ani vybírat peníze.
Uzavření e-shopů, přerušení dodavatelských řetězců, logistických systémů a řízení zásob by vedlo k nedostatku zboží v obchodech.
Firmy, které závisí na cloudových službách, e-mailech nebo komunikaci přes internet, by nemohly pracovat, což by vedlo k obrovským ztrátám a nezaměstnanosti.
Doprava a infrastruktura
Letiště, železnice, lodní doprava a silniční systémy jsou řízeny digitálně – bez internetu by došlo k paralýze globální dopravy.
Dopravní dispečeři a automatizované systémy by přestaly fungovat.
Navigace přes GPS (která sama o sobě není závislá na internetu, ale aplikace typu Google Maps ano) by se zhroutila – lidé by se ztratili i ve vlastním městě.
Zdravotnictví a záchranné složky
Zdravotnické systémy, nemocniční záznamy, objednávky léků a přístup k výsledkům vyšetření jsou dnes digitální a připojené online.
V případě výpadku by lékaři neměli přístup k důležitým údajům o pacientech, nemohli by předepisovat léky elektronicky.
Komunikace mezi složkami záchranného systému by byla vážně narušena.
V některých případech by to mohlo přímo ohrozit lidské životy.
Vzdělávání a věda
Miliony lidí čerpají veškeré informace z internetu – výpadek by znemožnil přístup ke znalostem, článkům, online knihám, studijním materiálům.
Školy a univerzity by nemohly dál vyučovat distančně, výzkumné instituce by přišly o přístup k databázím.
Celkově by se přístup ke vzdělání zúžil na tištěné knihy, které má málokdo k dispozici v dostatečném množství.
Psychologické a společenské důsledky
Miliony lidí jsou dnes závislé na internetu psychicky i emocionálně – výpadek by mohl způsobit šok, úzkost, paniku a zmatek.
Ztráta přístupu k sociálním sítím by pro některé byla jako odříznutí od světa.
Na druhé straně by u části lidí mohl výpadek přinést návrat k přímému lidskému kontaktu, větší klid a zpomalení – ale jen v případě, že by situace nebyla doprovázena chaosem a kolapsem základních služeb.
Vznik nového světa – návrat do minulosti?
Pokud by byl výpadek trvalý nebo dlouhodobý, svět by musel vynalézt nové způsoby komunikace a organizace:
Návrat k tištěným novinám, rozhlasu, knihám a papírovým dokumentům.
Obnovení analogových technologií – fax, dopisy, fyzické archivy.
Obrovská výzva pro vlády a mezinárodní organizace – jak řídit společnost bez digitální páteře.
====
Celosvětový výpadek internetu by zásadně otřásl celou civilizací. V krátkodobém horizontu by způsobil kolaps klíčových systémů a narušení základních služeb. Dlouhodobě by lidstvo možná našlo alternativní cesty, ale muselo by překonat hlubokou krizi, která by zasáhla nejen ekonomiku, ale i samotné základy moderního způsobu života.
