Všichni, kteří nebydlí v dosahu obecní kanalizace, musí vyřešit otázku likvidace odpadních vod a fekálií. Tato problematika však není jen otázkou praktičnosti, ale i dodržování zákonů, jejichž porušení může vést k pokutám až do výše 50 000 Kč.
V minulosti bylo běžným řešením tzv. „kadibudka“ na zahradě, ale vzhledem ke zhoršujícímu se stavu životního prostředí jsou tato improvizovaná řešení postupně opouštěna. Přesto mnoho lidí stále nemá jasné povědomí o tom, co je zákonem povoleno, a co nikoliv. Nezřídka jsou zmatení i z odborných termínů souvisejících s fekáliemi, a tak ani netuší, kam odpad z jejich domova putuje.
Kadibudka – Černá díra
Historicky byly fekálie často ukládány do neutěsněných jímek, odkud tekutina prosakovala do půdy nebo byla odváděna trativodem dále od domu. Tento způsob, byť nelegální, je bohužel stále běžný na mnoha chatách. Tuhý odpad se tehdy často vyvážel přímo na pole, což způsobovalo nejen nepříjemný zápach, ale i nezpracovaný odpad s papírem či novinami, což byla velmi nehygienická a nevábná podívaná. Tento způsob likvidace odpadu je zejména nebezpečný pro studny, které se nacházejí v blízkosti těchto „černých děr“. Podle zákona č. 254/2001 Sb., který upravuje ochranu vod, je vypouštění odpadních vod do přírody přísně zakázáno.
Žumpa – Jímka
Žumpa je vodotěsná nádrž, která zachycuje veškerý odpad z domácnosti. Aby byla funkční, je nutné ji pravidelně vyvážet, přičemž frekvence závisí na velikosti žumpy a počtu uživatelů. Pro přibližný výpočet potřebné velikosti je důležité zvážit, kolik vody domácnost spotřebuje – například každé spláchnutí WC spotřebuje asi 3 litry vody. V případě čtyřčlenné rodiny to může znamenat až 20 m³ odpadní vody měsíčně.
Vývoz žumpy je poměrně nákladný, průměrně stojí kolem 1000 Kč, a to bez ohledu na to, zda je žumpa plná, nebo jen částečně. Proto se doporučuje koordinace s okolními sousedy, aby se vývoz vyplatil. Podle zákona č. 183/2006 Sb. je výstavba žumpy považována za stavební dílo a její vybudování musí být oznámeno stavebnímu úřadu. Technické normy stanovuje vyhláška č. 268/2009 Sb.
Septik
Septik je tříkomorová nádrž, která odfiltruje pevnou a kapalnou část odpadu. I přesto, že septik čistí odpad zhruba na 60 %, jeho vypouštění do přírody je stále nelegální. Pro povolení vypouštění je třeba stavební povolení a souhlas vodohospodářů, přičemž zákon č. 254/2001 Sb. přísně reguluje i obsah fosfátů ve vypouštěných vodách. Majitelé septiků musí počítat s tím, že budou muset dokládat množství vyvezeného odpadu.
Domácí čistička odpadních vod (ČOV)
Domácí ČOV je technologicky pokročilé řešení, které umožňuje vypouštění vyčištěné vody do přírody. Tyto systémy obvykle fungují na principu aerobního provzdušňování a biologického odbourávání nečistot, čímž dosahují až 96% účinnosti. Provoz ČOV vyžaduje elektřinu a pravidelné doplňování biologických kultur. Nevýhodou je však komplikovaný schvalovací proces, protože je nutné získat stavební povolení i povolení od vodohospodářů. Povolení se navíc vydává zpravidla jen na 10 let.
Další alternativy
Kromě žumpy, septiku či ČOV existují i další způsoby likvidace odpadních vod. Například kořenová čistička, která využívá přirozený filtrační systém rostlin. Nevýhodou tohoto systému je však nutnost velkého pozemku.
Další alternativou je kompostovací toaleta, která může být separační, průsaková nebo shromažďovací. Separátní toalety jsou vhodné i pro větší počet uživatelů a nejsou závislé na teplotě okolí. Dražší variantou je pak spalovací toaleta, která produkuje pouze popel a vyžaduje přívod elektrické energie.
Výběr způsobu likvidace odpadních vod závisí na lokalitě, finančních možnostech a místních zákonech. Vždy je důležité zjistit, jaká legislativa platí ve vaší oblasti a zajistit, aby vybrané řešení odpovídalo nejen potřebám domácnosti, ale i předpisům.
Autor článku: AI
