Moudrost dnešního dne:

O všem uvažuj s přítelem, ale nejprve uvažuj o něm samém!

...

Právě přítomno: 1718 hostů a žádný člen

-Jak dlouho budeme schopni jíst vlastní plodiny?

.

vlčí mákyJe to opravdu tak banální otázka? V každém marketu je přeci mnoho semen, stačí je tedy jen zasadit. Lze si vybrat, zda chci rajče žluté, černé, malé, placaté, ...

Kolik z těch semen je ale opravdu přírodním produktem? Kolik % z nich bylo nějak modifikováno? Kolik z nás si pamatuje dobu, kdy byla pole plná vlčího máku a podobných „plevelů“?

Dnešní semena velmi dobře odolávají pesticidům, proto jsou chemické postřiky lity na pole bez nějakých skrupulí v hektolitrech.

Plevel hyne, ale semena rostou klidně dál. Lze tvrdit, že takto vypěstovaná zelenina je ještě zdravá? Neměli bychom se začít modifikovat i my, abychom přestali umírat na rakovinu, netrpěli demencí, a aby se naše děti nerodily s různými vadami?

 

dnesMnoho lidí se k těmto problémům staví jako pštrosi. „Když problém nevidím, tak neexistuje“. Jenže existuje i jiná replika ze známého filmu Dědictví: "Já jsem … vaší ženy taky neviděl, a věřím, že existuje“.

 

V padesátých letech minulého století se stejným způsobem využívala chemikálie DDT. Sypala se prakticky všude a proti všemu, co bylo potřeba zničit. DDT mělo miliony zastánců a ti by ani na chvíli nepřipustili, že vlastně zabíjí i lidi. Nakonec bylo DDT sice zakázáno, ale sotva se Země z toho začala trochu vzpamatovávat, začaly se používat jiné chemikálie. Zisk je prostě zisk. To je jediné kritérium pro výrobu chemikálií a jejich distribuci. Když jsou v jedné zemi zakázány, začnou se vyvážet do země jiné. Díky pružné kamionové dopravě pak stejně jíme zeleninu a ovoce z míst, kde ještě tato chemikálie zakázána nebyla.

 

Příkladem je Etiopie, které poskytla světová banka miliardy dolarů. Vláda se rozhodla pronajmout půdu zahraničním investorům. Drobným zemědělcům nařídili, aby opustili půdu. Na ty, kteří nechtěli, poslala vláda vojáky, aby je zastrašili a třeba i postříleli. Aby byl jejich zisk co největší, likvidují i národní parky.

 

Kdy se probudíme?

Málokdo si uvědomuje, že vše jsou spojité nádoby. Kontaminovaná voda se dostává do spodních vod, kterou pijeme všichni. Déšť spláchne všechen ten chemický humus z polí do řek, ze kterých se zavlažují i tzv. ekologická pole a putuje dále i do moře, kde probíhá rybolov. „Ryby jsou přece zdravější než kuřata plná hormonů.“ Když vidím rybáře sedící u znečištěných řek, přemýšlím, zda tyto zdravé ryby jedí i jejich děti. Kdysi bylo nemyslitelné, že bychom si kupovali balenou vodu. To, že za pár let poteče z kohoutků jen užitková voda se nám možná už jako velké sci-fi nezdá.

 

Každý rozumný zemědělec vám řekne, že je potřeba střídat plodiny, aby půdu nadměrně nevyčerpaly. Jak s tím ale souvisí toto intenzivní hospodaření? Jak dlouho bude trvat, než se z úrodné země stane vyprahlá poušť plná chemikálií? Co budou jíst naši vnuci v příštím století, když už dnes trpí hladem a podvýživou miliarda lidi?

 

2218?Genetické inženýrství.

Existují velké semenářské společnosti, která zemědělcům „zdarma“ rozdají svá semena, ze kterých vyrostou třeba naprosto výstavní lilky. Ty se pak na trhu prodávají téměř samy. Zemědělec se zaraduje a vyhodí svá vlastní semena. V tuto chvíli netuší, že z těchto krásných lilků už nikdy nezíská semena pro další výsadbu. To, co zasadí, se mateřské rostlině totiž vůbec nepodobá, a pokud ano, tak podepsal doložku, že je nesmí vysadit. Na rozdíl od něj to semenářské giganty vědí moc dobře, proto semena rychle zdraží. Tím se zemědělec v čase dostane do závislosti, kdy musí koupit i takto drahá semena, protože ty “nevzhledné“ lilky už nikdo na trhu nechce. Protože jsou semena čím dál tím dražší, zadluží svou farmu a kolotoč se roztočí

 

Ale je to jen vina tohoto farmáře? Nevybíráme si i my to hezčí jedovaté jablko oproti zdravějšímu, ale nehezkému?

Problém je, že dvěma třetinám lidstva nezáleží na tom, co obsahuji potraviny, které jedí. Oni prostě jíst musejí a je jim jedno, jak se k nim tyto potraviny dostaly. Má-li matka dát svému dítěti nezdravou potravinu anebo ho nechat hladem, zvolí tu první volbu, ale je to tzv. „Sofiina volba“.

Mohou jíst zdravě jen bohatí? Kolik těch bohatých zbohatlo právě na tom, že ti ostatní musejí jíst potraviny plné chemikálií a jsou ještě rádi, že si je mohou koupit? Proč jejich bohatství stojí na chudobě mnoha jiných?

Sdílet
TOPlist
SEO Rozcestník