Moudrost dnešního dne:

Žít v zemi, kde se humor nevyskytuje, je hrozné, ale ještě hroznější je žít v zemi, kde je humor potřebný

...

Právě přítomno: 317 hostů a žádný člen

.Palmový olej v konkrétních číslech

.

pralesyPěstování palmy olejné, z níž je připravován palmový a palmojádrový olej, je dnes značně kontroverzním tématem, často diskutovaným v médiích. Je tomu tak proto, že kvůli rozšiřování ploch věnovaných plantážím palmy olejné přišlo a nadále přichází vniveč obrovské plochy tropických pralesů (obr. 1).

S nimi mizí nebo jsou silně ohroženy i mnohé druhy, které tam po tisíciletí žily (např. v Malajsii jsou to mimo jiné tygr, nosorožec, slon či orangutan). 1

mapaUkázka úbytku tropických pralesů v zemích s vysokou produkcí palmového oleje. Vlevo úbytek pralesů na Borneu, patřícímu Indonésii a Malajsii, v letech 1950–2010 s predikcí do roku 20201, vpravo pralesy existující v Ekvádoru před rokem 1940 a pralesy existující zde nyní. Všechny uvedené země patří mezi největší producenty palmového oleje.

 

Otázkou je, jak tyto škody na biodiverzitě minimalizovat a přitom realisticky brát v úvahu, že lidstvo olej ke svému životu potřebuje. Prvním způsobem, který v této souvislosti člověka napadne, je snížení celosvětové spotřeby palmového oleje. To by mělo za následek snížení poptávky po něm a následně snížení nebo alespoň nezvyšování rozlohy věnované pěstování palmy olejné.

Snížení celosvětové spotřeby palmového oleje je možné si představit dvěma způsoby: budeme méně používat rostlinné oleje v daném odvětví (tj. budeme používat méně olejů k přípravě potravin, budeme méně jezdit auty apod.), nebo palmový olej nahradíme jiným druhem oleje.

 

Omezení celkové spotřeby olejů?

Celosvětová produkce všech druhů rostlinných olejů rapidně roste: v letech 2015/2016 činila 179,56& milionů tun, což je téměř dvojnásobek hodnot z přelomu let 2000/2001.1 Palmový olej je dnes z těchto olejů nejpoužívanější (obr. 2). 2

Největšími producenty palmového oleje jsou Indonésie a Malajsie (celkem 86 %), největšími spotřebiteli (celkem 55 %) jsou Indie, Indonésie, EU, Čína a Malajsie (obr. 3). obr.3

Spotřeba na hlavu v Indonésii je 33 kg za rok, tedy 2,5krát vyšší než v Evropské unii. Důvodem je mimo jiné to, že je v domácnostech a restauracích používán na běžné vaření jako u nás olej řepkový či slunečnicový.

<Celková spotřeba palmového oleje ve čtyřech rozvojových zemích patřících mezi 5 největších spotřebitelů (Indonésie, Indie, Čína a Malajsie) byla v letech 44 % jeho celosvětové spotřeby; spotřeba v EU pak byla 11 % (obr. 3)

 

Nejvíce palmového oleje se používá v potravinářství, ať již v Asii k domácí přípravě, nebo v potravinářském průmyslu.1 Dále ho najdeme v biopalivech, oleochemikáliích, kosmetice a krmivech2 (obr. 4). V Evropě dochází v poslední době k vysokému nárůstu zastoupení biopaliv,3 přičemž odhady odborníků z Mezinárodní energetické agentury (International Energy Agency – IEA) počítají v dopravě s dalším celosvětovým nárůstem.4

 

Shrneme-li tato fakta, pak dojdeme k následujícímu závěru: jelikož se nejvíce palmového oleje spotřebovává ve výše zmíněných čtyřech rozvojových zemích, a to především pro přípravu potravin, mělo by největší efekt snížení jeho spotřeby na hlavu právě zde.

 

Problémem je však to, že nejsou známy žádné finanční či jiné mechanismy, jak k tomu tyto země přinutit. Při nízké životní úrovni zdejších obyvatel hraje při jeho domácím použití (jež je zde hlavní složkou spotřeby) rozhodující roli cena, která mluví ve prospěch palmového oleje.

Snížení celkové spotřeby rostlinných olejů v EU by samozřejmě též mělo jistý význam, ale vzhledem k jeho mnohem nižší spotřebě v EU oproti výše zmíněné čtyřce rozvojových zemí by výsledný efekt byl mnohem menší.

Snížení celkové spotřeby olejů pro výrobu biopaliv by se dalo dosáhnout tím, že budeme do paliv dodávat méně rostlinných olejů ve prospěch většího podílu fosilních paliv. Chceme to? Dobrou alternativou je určitě to, že budeme méně jezdit auty. V jiných odvětvích je snížení celkové spotřeby mnohem problematičtější
– kupříkladu na něčem prostě smažit musíme.

 

Náhrada palmového oleje jinými druhy olejů?

Vše dosud uvedené vede k domněnce, že řešením by mohla být náhrada palmového oleje jinými druhy olejů. Zde však vzniká problém: na výrobu jiných druhů olejů je zapotřebí mnohem větší rozlohy, než na výrobu oleje palmového (obr. 5).1 U oleje řepkového jde o šestkrát větší rozlohu, u slunečnicového osmkrát a u sójového dokonce desetkrát (obr. 5). Jinak řečeno, chceme-li ušetřit tropický prales tím, že místo palmového oleje začneme používat jiný druh, musíme tento jiný olej někde vypěstovat, a tedy věnovat jeho výrobě mnohem větší plochu jinde – například zvětšit rozlohu našich řepkových polí mnohokrát více, než bude rozloha zachráněného pralesa v tropech. Může to být na úkor polí s pšenicí či kukuřicí, našich luk a pastvin (v ideálním případě na úkor parkovišť, velkoskladů či supermarketů), ale možná i na úkor některých našich chráněných území. Je třeba důkladně zvážit, co budeme preferovat a co bude realistické prosadit.

 

Certifikace palmového oleje

Velice zajímavou možností je tzv. certifikace palmového oleje, s níž je spojena především iniciativa RSPO (Roundtable on Sustainable Palm Oil, česky – Kulatý stůl o udržitelné produkci palmového oleje). Celá tato procedura a s ní spojená administrativa jsou dost složité, ale v podstatě jde o to, že výrobce, překupník, prodejce či sám vyrobený palmový olej mohou dostat certifikát, pokud splní řadu přísných podmínek – především například to, že firma pěstující olejné palmy nesmí zakládat nové plantáže v místě původních pralesů, ale musí namísto toho rekultivovat plantáže staré. Staré stromy jsou přitom rozdrceny na malé kousky a kořeny jsou vykopány.2 Plantáž totiž vydrží cca 25 let a její právě popsaná obnova je drahá ve srovnání s tím, že se vypálí nový kus tropického pralesa a na něm založí plantáž nová. Mezi další podmínky patří férové mzdy pracovníků plantáže, zvyšování výtěžnosti aktuálních plantáží, obrana malých producentů proti velkým palmařským společnostem atd. Certifikace se přitom vztahuje nejen na samotné pěstitele palmy olejné a výrobce oleje, ale na všechny články dodavatelského řetězce.3

Certifikovaný olej je dražší, ale je zaručeno, že při jeho výrobě byly dodržovány poměrně přísné ekologické normy. Mnoho firem – především z vyspělého světa – proto preferuje při koupi tento certifikovaný olej a tím, že si na něj oproti oleji necertifikovanému připlatí, tedy vlastně pomáhají k záchraně tropických pralesů. Data z dubna 2016 ukazují, že podíl certifikovaného palmového oleje stále roste. Konkrétně se jednalo o 13,7 milionů tun, tedy o 21 % celkového objemu produkce palmového oleje.4

 

Jak tedy přispět k tomu, aby se tropické lesy nedevastovaly pěstováním palmy olejné?

K aktivitám spojeným s certifikací palmového oleje se připojilo mnoho známých firem, ale může se k nim připojit i jednotlivec tím, že bude důsledně dbát na to, aby při nákupu vybírali produkty, k jejichž výrobě byl použit pouze certifikovaný olej. Nahrazování palmového oleje jinými druhy olejů je diskutabilní kvůli výše zmíněné podstatně vyšší výtěžnosti palmového oleje oproti jiným olejům. Pokud něco, pak má smysl omezit používání všech rostlinných olejů – jenže to zase naráží na jiné mantinely (mazat si chleba máslem, tedy živočišným tukem, místo tuků rostlinných?), nebo na naši pohodlnost (nejezdit autem). Především by však bylo užitečné najít metody, jak přimět ty země, které patří mezi největší pěstitele palmy olejné a zároveň mezi největší spotřebitele palmového oleje, aby nedopustily další devastaci tropických pralesů. Zde by mohly pomoci finanční mechanismy, jako jsou dotace těm, kdo se této devastace nedopouštějí, nebo různé tržní pobídky.

 

Autor článku Eva Kloučková

 

1 www.worldwildlife.org/publications/sustainable-sourcing-guide-for-palm-oil-users

2 Ling-Hoak Ooi and Heriansyah, Palm Pulverisation in Sustainable Oil Palm Replanting; www.rspo.org/files/pdf/RT4/Proceedings/AAR%20(poster).pdf

3 RSPO Principles Criteria for the Production of Sustainable Palm Oil 2013; www.rspo.org/resources/key-documents/certification/rspo-principles-and-criteria

4 www.rspo.cz

1 blog.ucsusa.org/doug-boucher/everybodys-business-consumer-goods-companies-and-tropical-deforestation

2 blog.ucsusa.org/doug-boucher/everybodys-business-consumer-goods-companies-and-tropical-deforestation

3 IISD, The EU Biofuel Policy and Palm Oil: Cutting subsidies or cutting rainforest, ww.iisd.org/gsi/sites/default/files/bf_eupalmoil.pdf

4 IEA, Technology Roadmap, Biofuels for Transport, 2011; www.iea.org/publications/freepublications/publication/Biofuels_Roadmap_WEB.pdf

2 www.slideshare.net/GreenPalmOil/2013-global-vegtable-oil-production

1 penan.wordpress.com/tag/deforestation/

1 www.slideshare.net/MarkMcGinley/deforestation-12072424

Sdílet

Komentáře   

0 #1 Administrátor 2016-06-06 11:48
Palmový olej se vyrábí z oplodí plodů palmy olejné.
Palmojádrový olej se vyrábí z jejich jader.
Kokosový tuk se vyrábí z jader kokosových ořechů, jde tedy o jiný druh tuku.
Citovat
TOPlist