Moudrost dnešního dne:

Někteří lidé začínají mluvit o chvilku dřív, než začnou myslet

...

Právě přítomno: 405 hostů a žádný člen

Civilizační choroby ovládají Česko

.

zdravíÚroveň zdravotní péče prodlužuje Čechům neustále život. Nejedná se ale o roky prožité ve zdraví. Počet závažných onemocnění totiž neustále roste. „Nadváhou a obezitou trpí více než 57 % dospělé populace, což souvisí s nárůstem onemocnění diabetem II. typu. Trvale roste také počet pacientů s vysokým krevním tlakem, který má vliv na kardiovaskulární onemocnění. Stoupá i počet diagnostikovaných zhoubných nádorů (ročně o 6 %),“ upozorňuje MUDr. Marie Nejedlá, vedoucí Centra podpory veřejného zdraví SZÚ a zároveň členka Národní vědecké komise iniciativy Vím, co jím a piju.

zelenina

Většina těchto civilizačních onemocnění by Čechy netrápila v takovém rozsahu, pokud by více dbali na zdravý životní styl a vyvážené stravování.
K zajímavým zjištěním Zprávy o zdraví obyvatel ČR, kterou zveřejnilo v roce 2014 Ministerstvo zdravotnictví ČR, patří, že ačkoli se průměrný věk za posledních dvacet let zvýšil o 7,5 roku u mužů a o 5,5 roku u žen, je úmrtnost Čechů stále výrazně horší než ve vyspělých evropských státech.

Většina Čechů podceňuje rizikové faktory životního stylu a spoléhá jen na lékaře a léky. Čechům se nechce předcházet nemocem a starat se o své zdraví. Tato cesta je přitom méně finančně nákladná než následná léčba v nemocnici.

 

Proč jsou Češi nemocní?

Základním problémem ve výživě Čechů není nedostatek potravin, ale:

  • nevyvážené složení stravy,
  • nadměrný energetický příjem (nadbytek tuků a jednoduchých cukrů),
  • nedostatek zeleniny a ovoce,
  • vysoká konzumace soli a
  • nepravidelné stravování.

To vše je navíc podpořeno nedostatkem pohybu. Časté je také používání méně vhodných způsobů přípravy jídel - jako je smažení nebo fritování.

 

WHO: Češi ve stravování propadají

Při srovnání s výživovými cíli WHO byl u všech populačních skupin v ČR zjištěn zvýšený příjem tuků a jednoduchých cukrů, u mužů navíc i více cholesterolu a sodíku. Příjem většiny sledovaných minerálních látek a stopových prvků - vápníku, hořčíku, draslíku a selenu byl naopak nižší, než doporučuje WHO.

Výzkumy ukázaly, že Češi naplnili výživové cíle Světové zdravotnické organizace jen u bílkovin a polynenasycených mastných kyselin.
V případě tuků a sacharidů byla situace horší. U tuků byl zjištěný příjem vyšší, než je doporučení, u sacharidů naopak nižší.

 

Tolerovaný příjem rizikových živin pro průměrného člověka:

  • Nasycené mastné kyseliny    20 g/den
  • Trans mastné kyseliny    2 g/denně
  • Přidané cukry            50 g/den
  • Sůl                5 g (sodík 2 g)/den
  • Doporučený příjem vlákniny        25 g/den

Pro cholesterol byl výživový cíl v pořádku jen u dětí a žen, zatímco u mužů byl vyšší.
WHO uvádí výživové cíle také pro ovoce a zeleninu, potravinovou vlákninu a sodík (sůl). Ani v tomto případě nedopadli Češi dobře. Vlákniny a ovoce a zeleniny jedí málo, zatímco u sodíku (soli) překročili doporučené množství téměř trojnásobně.logo

Výsledky šetření ukazují, jak významnou roli hraje správný výběr potravin při nákupu. Mnozí spotřebitelé mu nevěnují dostatečnou pozornost nebo nechtějí číst údaje na obalech potravin a sledovat množství rizikových živin. V tomto směru jsou nápomocná loga kvality.

    
Logo Vím, co jím – pomáhá s výběrem potravin

S výběrem výživově hodnotných potravin poradí spotřebitelům snadno a přehledně logo Vím, co jím. Jediným pohledem na obal zjistíte, že produkt má nízký obsah rizikových živin, jako jsou sůl, jednoduchý přidaný cukr, nasycené a trans mastné kyseliny. Mnohé potraviny, nesoucí logo, mají i vyšší obsah vlákniny, která je pro lidské tělo nedocenitelná.

 

Ani minerální látky a stopové prvky Čechům nechutnají

Hodnocení se týkalo rovněž vitamínů a minerálních látek. Ani v tomto případě nedopadli Češi dobře. Nižší příjem než odpovídalo doporučením, byl zjištěn u většiny sledovaných minerálních látek.

 

U vápníku byl nízký příjem ve všech populačních skupinách, nejnižší hodnoty byly u starších osob (věk 60+).
Tip Vím, co jím: „Pravidelně pijte mléko a jezte mléčné výrobky, přednostně ty méně tučné -  například polotučné mléko, jogurty do 3 % tuku, přírodní sýry (např. typu cottage) a tvrdé sýry do 30 % tuku v sušině. Velmi zdravé jsou zejména zakysané mléčné výrobky.  Denně je vhodné sníst 3 porce mléka, mléčných výrobků a sýrů (1 porce je 250 ml mléka, kefíru, 200 g jogurtu, 55 g sýra,“ radí Karolína Hlavatá, odborná garantka Vím, co jím a piju.

 

U hořčíku byl nedostatečný příjem zjištěn napříč celou populací, s výjimkou věkové skupiny dětí 4 – 6 let. Nejnižší hodnoty byly ve skupině dospívajících dívek (15 – 17 let) a starších žen (věk 60+).

 

U draslíku byl zaznamenán nižší příjem u všech. Kritická byla situace zejména u žen od 15 let - doporučení WHO neměla ani jedna z testovaných.

 

Nízký příjem u žen byl zaznamenán také u selenu, kde přibližně 60 % dospívajících žen a 75 % dospělých a starších žen nesplňovalo doporučení.
"Selen obsahují ořechy, vnitřnosti a mořské ryby."

 

Při hodnocení příjmu jódu byl zaznamenán nedostatek u třetiny dospělých žen.  „Jód obsahují mořské ryby a korýši nebo mléko a mléčné výrobky, protože jód je přidáván do krmných směsí dojnic. Bohatým zdrojem je rovněž olej z tresčích jater. Jeho nedostatečný příjem může způsobovat například zhoršení funkce štítné žlázy, která je důležitá pro produkci hormonů, a rovněž je důležitý pro psychický vývoj dětí. Jód je rovněž důležitým prvkem, který sehrává stěžejní úlohu ve výživě těhotných žen. Nízký příjem je spojen s potraty, nízkou porodní hmotností a vyšší poporodní úmrtností,“ sděluje Karolína Hlavatá, odborná garantka Vím, co jím a piju.

 

Špatné návyky už od dětství

Důležité jsou rovněž správné stravovací návyky a vhodný výběr a složení potravin. Nevhodné návyky se navíc přenášejí také na děti.

Výživovým zvyklostem dětí a mládeže se věnovala mezinárodní Studie HBSC v roce 2010. Její výsledky nejsou optimistické. „Více než 30 % jedenáctiletých dětí ráno nesnídá. U patnáctiletých je bez snídaně již přes 55 % školních dětí  - 54 % chlapců, 58 % dívek,“ říká doktorka Nejedlá.

 

Nedostatek vzniklý nesnídáním si děti vynahrazují ve školních bufetech. Více než třetina (37 %) si v něm pravidelně kupuje sladkosti, téměř čtvrtina (19 %) zase smažené pochutiny a sušenky. Ovoce a zeleninu nejí přes polovina dětí ani jednou denně. Organizace WHO přitom doporučuje každý den alespoň 2 porce ovoce a 3 porce zeleniny.

 

obezitaNení proto divu, že se od roku 1996 počet obézních dětí a mladistvých ztrojnásobil.

Horší je situace u chlapců. Nadváha a obezita byla zjištěna u 19% školáků a jen u 9% školaček.

Nejhorší byla situace u jedenáctiletých dětí - nadváhu a obezitu mělo 18,9% chlapců a 11,4% děvčat.

S přibývajícím věkem se situace změnila ve prospěch dívek a v neprospěch chlapců. „V patnácti letech se snížil počet děvčat s nadváhou na 9,2 %, počet obézních chlapců a chlapců s nadváhou naopak mírně stoupnul na 19,1 %,“ poznamenává doktorka Nejedlá. Nadměrná hmotnost v dětství přitom významně zvyšuje riziko nadváhy v dospělosti.

 

Češi: jedni z nejtlustších Evropanů

Není divu, že obezita a nadváha trápí také dospělé. Trpí jí více než 57 % dospělé populace u nás a tento podíl se nedaří snižovat. K obézním patří zejména muži a starší lidé. „V rámci Evropy zaujímá Česká republika přední místo po Anglii, Maltě a Maďarsku. Jejich počet od 90. let stále stoupá. Nejvyšší nárůst obézních nastal ve věkové skupině 35 - 44letých mužů a 65 - 74letých žen,“ přibližuje situaci doktorka Nejedlá.

 

Podle zatím posledního evropského šetření EHIS v roce 2008 je nejméně obézních dospělých v Rumunsku, Itálii, Bulharsku a Francii. Naopak nejvíce obézních žen je ve Velké Británii, Litvě a Estonsku. Muži vedou ve Velké Británii, Maďarsku a Česku.

Příčinou je konzumace příliš mnoha energeticky bohatých potravin, zhoršující se úroveň stravování a nedostatek pohybu. Genetické předpoklady jsou viníkem jen u určitého počtu jedinců a podle odborníků by se většina lidí na „špatné“ geny vymlouvat neměla.

 

Jak obezitě předcházet? Inspirujte se desaterem Vím, co jím.

  • 1. Jezte pestrou a vyváženou stravu.
  • 2. Jezte více zeleniny a ovoce. Snažte se zařadit zejména zeleninu a ovoce ke každému jídlu během dne.
  • 3. Vybírejte celozrnné produkty (chléb, pečivo, těstoviny). Upřednostňujte rýži natural.
  • 4. Volte dobré tuky – rostlinné oleje (řepkový, olivový, slunečnicový) a kvalitní margaríny z nich vyrobené.
  • 5. Zařaďte do jídelníčku fazole, hrách a čočku.
  • 6. Vybírejte maso, masné produkty a mléčné výrobky s nižším obsahem tuku.
  • 7. Omezte sůl. Pro zlepšení chuti pokrmů používejte bylinky a koření.
  • 8. Pijte přednostně vodu, neslazený čaj a nízkoenergetické nápoje.
  • 9. Udržujte si správnou tělesnou hmotnost.
  • 10. Pravidelně se aktivně hýbejte alespoň 30 minut každý den.

 

Proč nadměrná hmotnost vlastně škodí? Při obezitě je například riziko onemocnění vysokým krevním tlakem šestkrát a cukrovky sedmkrát vyšší než při normální hmotnosti.  Chronických nemocí, ke kterým obezita přispívá, je navíc poměrně dlouhá řada. Jsou to:

kardiovaskulární nemoci,

  • hypertenze,
  • diabetes 2. typu,
  • mozkové příhody,
  • některé druhy rakoviny,
  • poškození svalové a kosterní soustavy a
  • řada duševních nemocí.

Z dlouhodobého hlediska tak obezita a nadváha snižují očekávanou délku života i jeho kvalitu. Nemoci s nimi spojené jsou jednou z nejčastějších příčin úmrtí, kterým je možno předcházet.

 

Kardiovaskulární nemoci – příčina úmrtí poloviny Čechů

V České republice zůstávají kardiovaskulární (srdečně cévní) choroby dlouhodobě nejčastější příčinou úmrtí, umírá na ně polovina populace. Za posledních deset let se ale podařilo snížit úmrtnost o 20 %, a to především zásluhou účinnějších diagnostických a terapeutických postupů. Důležitou roli také mělo postupné snižování průměrné hladiny cholesterolu v krvi a zlepšující se péče o nemocné s hypertenzí, i když správně podchycena a léčena je hypertenze jen u 15 % nemocných.

Přes neustálé snižování zůstává úmrtnost na oběhová onemocnění dvakrát vyšší než v zemích bývalé EU 15.

 

Hypertenze Čtvrtina pacientů (22,4 %) praktických lékařů pro dospělé byla v roce 2012 sledována pro hypertenzi, téměř 10 % pro ischemickou chorobu srdeční a 3 % pro cévní onemocnění mozku.

V rámci celostátních studií, při kterých se vyšetřuje náhodný vzorek populace, byla hypertenze zjištěna u poloviny českých dospělých mužů. Třetina z nich o nemoci nevěděla a neléčila se. Z léčených je léčba úspěšná u čtvrtiny hypertoniků. Hypertenze je tedy správně podchycena a léčena jen u 15 % populace.

 

Cholesterol Jedním z nejvýznamnějších faktorů vzniku a rozvoje aterosklerózy, příčiny řady kardiovaskulárních a cerebrovaskulárních onemocnění je nevyvážený poměr krevních tuků. Byl zjištěn u 80 % dospělých mužů a 70 % žen.

Od poloviny 80. let průměrná hodnota celkového cholesterolu a LDL–cholesterolu (škodlivého) v populaci významně poklesla, což mělo zásadní (až 40%) podíl na poklesu kardiovaskulární úmrtnosti v ČR. Přesto zatím zůstává hladina celkového cholesterolu vyšší než je doporučená hodnota pro prevenci kardiovaskulárních onemocnění (pod 5 mmol/l).

 

Nádorová onemocnění – úmrtnost se nemění

Úmrtnost na nádorová onemocnění je v Česku druhou nejčastější příčinou smrti. Výskyt nových onemocnění stále stoupá (o 6 % ročně), ale úmrtnost zůstává na stejné úrovni – v posledních letech dokonce mírně klesá. Největším problémem je výskyt karcinomu tlustého střeva a konečníku.

U žen pak nádor prsu a prudce stoupající výskyt nádorů prostaty u mužů. Plynule stoupá rovněž výskyt kožního nádoru – melanomu.

Výskyt nádorů plic mírně klesá u mužů, ale stoupá u žen.

U nejčastějšího typu nádorů – rakoviny tlustého střeva a konečníku – se vyplatí nespoléhat se jen na lékaře a snažit se onemocnění aktivně předcházet prevencí, a to nutričně vyváženým stravováním. Důležitá je zejména strava bohatá na vlákninu, Češi jí pouze polovinu dávky doporučené WHO.

„Konzumace vlákniny je doporučena v množství alespoň 25 g denně, z čehož by měla být alespoň třetina tzv. rozpustné vlákniny. Vláknina obecně příznivě ovlivňuje funkci trávicího systému i metabolické regulace, například metabolismus krevního cholesterolu. Spolu se snížením konzumace alkoholu - zejména piva - a spotřeby živočišných tuků představuje zvýšení příjmu vlákniny jeden z důležitých prostředků vedoucí ke snížení rizika vzniku nádorů tlustého střeva,“ upozorňuje docent Michal Vrablík, který působí na III. Interní klinice 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze a je odborným garantem iniciativy Vím, co jím a piju.

 

Rakovina v číslech

  • Mezi lety 2000–2010 klesla úmrtnost na zhoubné nádory o 17 % u mužů a 14 % u žen.
  • U mužů došlo k poklesu úmrtnosti o více než 20 % na všechny tří nejčastější zhoubné nádory plíce, prostaty a kolorekta.
  • U žen byl pozitivní trend zaznamenán u zhoubných nádorů kolorekta a prsu, naopak došlo k nárůstu úmrtnosti na zhoubné nádory plíce.
  • Nejvyšší výskyt i úmrtnost ve světovém srovnání má v ČR zhoubný nádor ledviny a ledvinové pánvičky.


Diabetes mellitus – nemocných přibývá

V ČR také každoročně přibývá 20 tisíc nových případů diabetu, především 2. typu. V současné době se u nás s diabetem léčí 850 tisíc lidí, 22 tisíc pacientů v důsledku onemocnění zemře.

Odborníci odhadují, že přibližně dalších 200 tisíc nemocných pacientů není registrováno a o svém nemoci neví.

Nejčastější se vyskytuje u lidí nad 45 let, ale bývá již u dětí a dospívajících. Tento typ je ovlivnitelný životním stylem, především vyváženým stravování, pohybem a udržováním správné tělesné hmotnosti.

Tip Vím, co jím: Hledáte způsob, jak předejít tomuto vleklému onemocnění? Pak do svého jídelníčku zařaďte cereální lupínky. Velká evropská studie Evropské rady pro potravinářské informace zjistila přímé vazby mezi příjmem obilné vlákniny a nižším rizikem diabetu 2. typu.

Lidé s vyšším příjmem vlákniny mají nižší riziko rozvoje diabetu 2. typu, než lidé s malým příjmem.

Nízké riziko cukrovky 2. typu mají i lidé, kteří do svého jídelníčku zařazují hořčík. A celozrnné cereálie jsou jeho bohatým zdrojem.
Při výměně obilné vlákniny za ovoce a zeleninu překvapivě zjistili, že se žádné významné spojení v tomto směru neobjevilo.


Češi žijí déle, ale ne ve zdraví

Průměrný věk obyvatel České republiky se několik posledních desetiletí trvale prodlužuje. Za posledních dvacet dva let se u mužů zvýšil o 7,5 a u žen o 5,5 roku. Přesto jsou české ukazatele úmrtnosti výrazně horší než ve vyspělých státech západní Evropy.

 

MUDr. Marie Nejedlá

Členka Národní vědecké komise iniciativy Vím, co jím a piju a vedoucí Centra podpory veřejného zdraví Státního zdravotního ústavu v Praze

Sdílet
TOPlist