Moudrost dnešního dne:

Žárlivost se rodí s láskou, ale ne vždy s ní umírá.

Bez černý - Sambucus nigra

.

černý bezPřed heřmánkem smekni, před bezem si klekni. Jde o keř, který se u nás běžně vyskytuje a často se využívá v léčitelství. Používají se květy a plody méně často i kůra z větviček, ale protože jde současně o rostlinu za sirova jedovou (způsobuje žaludeční a střevní potíže), musí se dále nějak zpracovat, aby se tyto látky z rostliny neutralizovaly. Otrava se projevuje zvracením a průjmem.

Květy černého bezu je lépe sbírat na stanovištích, která známe, protože jej můžeme zaměnit s bezem červeným či s bezem chebdí, který má fialové až černé plody. 

Zlatobýl obecný

.

ZlatobýlNazývaný také jako celík. Jde o původní naši rostlinu, která se u nás používá v lidovém lékařství již dlouho. Bohužel se u nás nacházejí i zavlečené druhy (zlatobýl kanadský, zlatobýl obrovský a zlatobýl trávo listý), které sem byly dovezeny jako okrasné rostliny, postupně u nás zplaněly a utlačují naši květenu. Hojně roste na rumištích, u železnic a všude tam, kde se o půdu nikdo nestará. Množí se oddenky, nebo větrem odnášejícími chlupatými naškami. Na léčitelské účely se používá zlatobýl obecný, který má močopudné účinky a rozbíjí močové kamínky.

.Libeček lékařský (libíček, ligurček, panakes, panax) - Levisticum officinale

.

libeček

Kdysi se pěstoval téměř na každé zahrádce. Jde o nenáročnou rostlinku a lze ji pěstovat i na balkoně. Protože má v květináči rostlinka málo živin i prostoru, je lepší ji na podzim celou zpracovat a na jaře osít nádoby znovu. Ve volném záhonu rostlině odumře v zimě jen nadzemní část a na jaře listy znovu vyraší. Obvykle stačí pro jednu rodinu jediná rostlinka. Abychom využili léčebnou sílu i kořene, můžeme rostlinu každé tři roky sklidit a celou zpracovat. Libeček má rád vlhčí půdu a slunné nebo polo stinné stanoviště. Množí se rozdělením starších rostlin nebo semeny, která je možno vysévat ihned po sklizni

Třezalka tečkovaná a skvrnitá

.

Téměř zázračnou bylinou je třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum, ľubovník, čarovník, krevníček, děravec, prostřelenec). Je to typická svatojánská bylina, která roste v celé Evropě, Asii i Africe a má raději slunné a suché louky v nížinách. Její rodnou sestrou je třezalka skvrnitá, která naopak má ráda vlhko a horské oblasti. Laik je od sebe snadno rozezná podle lodyhy, protože třezalka skvrnitá ji má čtyřhrannou. Nic ji to však na léčebných účincích neubírá, protože obě mají podobné účinky (skvrnitá je slabší). Sbírá se hned, jakmile rostlina rozkvete a to po ránu. 

Andělika lékařská

.

AndělikaArchangelica officinalis - nazývaná taky jako děhel lékařský, angelika pravá, janoklík, vybolen, andělský kořen, doldengewaechs, drog angelica, ... Někde se pěstuje na velkém (např. Německo). U nás byla často pěstována v klášterech, kde si ji velmi cenili jakom léčivou rostlinu. Vyžaduje teplou, vlhkou, hluboce humózní půdu a časté hnojení. Pěstování je tedy složité i proto, že semea brzo do dozrání ztrácejí klíčivost, vyžadují promrznutí a hodně světla, aby vyklíčila. Proto se vysévají už od srpna do listopadu nebo brzy na jaře  bez zahrnování. 

-Hřebíček

.

hřebíčekJde o usušená poupata tropického stromu (Syzygium aromaticum). Pokrmům dává ostrou, teple nasládlou vůni. Protože má výrazné aróma, používá se velmi opatrně, navíc má ve větším množství nahořklou chuť. Hřebíček se doporučuje drtit až těsně před použitím, protože rychle ztrácí svou specifickou vůni.

Je to výborný repelent, protože odpuzuje hmyz (stačí Alpa a hřebíček, který louhujeme pár týdnů). Hřebíček nevoní komárům, mravencům ani mouchám, můžete jej tedy přidávat i do vody na vytírání.

TOPlist