Moudrost dnešního dne:

Je těžké milovat někoho, koho si nevážíme, ale stejně těžké je milovat toho, koho si vážíme mnohem víc než sebe.

...

Právě přítomno: 317 hostů a žádný člen

Období Masopustu a půst

.

Autor: HazelaresMasopust (Fašiang, Končiny, Ostatky, Karneval,..), je stejně jako Velikonoce pohyblivý svátek a slaví se u nás kolem 800 let vždy někdy v polovině února. Masopust je zřejmě pokračováním pohanských oslav Slunovratu, který se také slavil v maskách. Přestože je slovo složeno z maso-pust, nesmí na oslavách chybět maso a slaví se od čtvrtku do úterý. Na Tučný čtvrtek se vždy naplánovala zabíjačka domácích prasat, protože se v tuto dobu jedno a pilo, co hrdlo ráčí. Obvyklým jídlem bylo knedlo-zelo-vepřo. O masopustní neděli se pekly masopustní koláče a proto se jí někde říkalo Koláčová neděle. 

U nás se v tento den tradičně pekly kobližky s meruňkovou marmeládou, které měly připomínat sluníčko. 

Slavilo se sice po všechny dny, ale nejdůležitějším dnem bylo Masopustnímu úterý, které bylo dnem posledním. Hlavní zábavou byly karnevalové zábavy a taškařice, které neměly přesná pravidla. Nejslavnější karnevalové průvody jsou dodnes v Benátkách anebo v Riu.

Autor: David SadleckýMasky jsou různé podle krajových zvyklostí, ale průvod chodí dům od domu a přejí obyvatelům mnoho štěstí a zdraví, zatančili, zazpívali a chvíli podebatovali. Za to byli pohoštěni a tak se mnozí konce průvodu ani „nedožili“.

Většina masek se dědila z otců na syny, protože se do nich kdysi oblékali jen muži. Dnes už je to jiné, ale rozhodně nejsou v průvodech vítány masky přespolní. U nás se tradičně dělá maska Slaněný, která se vyrobí z dlouhých stébel obilí. Slamění chodí vždy po čtyřech a mají za úkol požehnat ženám k větší plodnosti. Protože si měla každá hospodyně ze slaměného utrhnout stéblo, aby se jí dobře pásly husy, tak toho většinou maska moc nevydržela a musela být vyráběna rok co rok nová.

Strakatý, žena a pán zahajují oslavy a mají za úkol komunikaci. Důležitou maskou je také Černý (ušmudlaná maska) a Červený (pěkně upravená maska), ale nejdůležitější maskou je asi Kobyla, která zde nesmí chybět, protože symbolizuje neřest a je na konci zábavy Rasem zabita. A aby to vše dobře skončilo, je nakonec vzkříšena.

Období masopustu bylo také obdobím svateb, protože v hospodářství bylo dost času a pole spala.

 

Po Masopustu následuje období půstu a šest postních nedělí.

Popeleční středa – tento den se světí popel za ratolesti, které byly posvěceny minulý rok na Květnou neděli. Tímto popelem dělá kněz kříž na čele věřících a má připomenout pomíjivost bytí. Na popeleční středu se nesmělo příst, a šít, protože by slepice nenesly vejce, podebíraly by ruce, kulhaly by krávy a žáby by na poli žraly len. Nesmělo se štípat dříví, aby se sekyrka nesmekla na nohu. Nesmělo se drát peří, protože by pak štípaly blechy

 

Černá neděle (liščí) – v tento den si ženy oblékaly černé šaty. Pekly se Postní preclíky sypané mákem a solí a matky je pekly v noci, aby o tom děti nevěděly. Podle počtů dětí si matky připravily potřebný počet proutků, na který navěšela pár preclíků, ozdobila mašlí a zavěsila na strom v zahradě. Ráno řekla dětem, že jim liška nechala na stromě preclíky, které šly hledat. 

 


masopustPražná neděle
 – v tento den se pražilo tzv. pražmo. Je to opražené obilí (zrna nebo klasy), ze kterých se pak dělala i polévka – praženka.

 

Kýchavá neděle – ve středověku se lidé báli moru a tomu předcházelo kýchání. Proto vzniklo „Pomáhej pán Bůh.“ Postupem času vznikla pověra, že kolikrát kdo kýchne tuto neděli, tolik let ještě bude žít.

 

Družebná neděle (středopostní, růžebná, růžová) – v tuto neděli chodil ženich s družbou do domu, kam chtěl o pomlázce přijít na námluvy. Na Nepomucku se podávala tzv. pučálka, což je naklíčený hrách, upražený na másle s rozinkami a kořením. V Římě se tento den světí zlatá růže. 

 

Smrtná neděle – (dva týdny před Velikonocemi)v tento den vynášeli lidé ze vsi slaměnou smrt „Morenu“ (Moranu, Mořenu, smrtholku). Loutka ze slámy na tyči, obalena hadříky a stuhami, byla za vsí  vhozena do vody. Lidé se tak loučili se zimou a vítali jaro. Zpět do vsi se vraceli se zeleným stromkem (obvykle smrček) „líto“. I tento stromek byl ozdoben pentlemi, kytičkami, věnci, a vyfouklými vajíčky. S tímto stromem pak chodili od domu k domu a prozpěvovali. Věřilo se, že v domě ze kterého by se nezúčastnili všichni chlapci, tam někdo do roka vážně onemocní či zemře. Někde chodí chlapci se Smrťákem a děvčata s Morenou. 

 

Květná neděle (Květnice, Beránková neděle, Palmová neděle) – tento den se slaví památka vjezdu Ježíše Krista do Jeruzaléma, kde ho lidé vítali čerstvými ratolestmi se stromů a házeli je na cestu. U nás se zdobí mašličkami kočičky, lískové, jasanové nebo březové větvičky.  Tento den by se nemělo nic péct, aby se na stromech nezapekl i květ. Lidé si oblékali nové šaty, aby v nich také vykvetli. Obydlí se vymetalo zelenými ratolestmi, kterými se vymetaly neřesti. Květnou nedělí začíná Pašíjový týden před Velikonocemi.

Sdílet
TOPlist