24 dubna, 2025

Epidemie mpoxu

Svět čelí pokračující epidemii mpoxu, což je onemocnění dříve známé jako opičí neštovice. Tento název byl změněn, aby se snížilo stigmatizující spojení nemoci s opicemi, které často vedlo k mylným představám o přenosu a původu onemocnění. Epidemie zasáhla zejména africké země, kde bylo dosud hlášeno více než 20 000 případů a více než 500 úmrtí. Tento nárůst případů představuje významnou hrozbu pro veřejné zdraví v postižených oblastech, ale také zvyšuje obavy z rozšíření nákazy do dalších částí světa.

Co je mpox?

Mpox (dříve opičí neštovice) je virové onemocnění způsobené virem z rodu Orthopoxvirus, do kterého patří i původce pravých neštovic. Přestože je mpox méně závažný než pravé neštovice, onemocnění může způsobit vážné zdravotní komplikace, zejména u zranitelných skupin obyvatelstva, jako jsou malé děti, starší osoby nebo osoby s oslabeným imunitním systémem.

První případy mpoxu byly objeveny v 70. letech 20. století v Demokratické republice Kongo. Nemoc se původně vyskytovala především ve venkovských oblastech Střední a Západní Afriky, kde se přenáší z divokých zvířat na lidi. Mezi typické přenašeče patří hlodavci a drobní savci. Od roku 2022 však došlo k výraznému nárůstu případů i mimo africký kontinent, což vedlo k mezinárodní zdravotní pohotovosti.

Příznaky a průběh onemocnění

Inkubační doba mpoxu je obvykle mezi 6 a 13 dny, ale může trvat i 5 až 21 dní. Nemoc začíná podobně jako mnoho jiných virových infekcí, a to nespecifickými příznaky, jako jsou:

  • Horečka
  • Bolesti hlavy
  • Svalová bolest a únava
  • Zduření lymfatických uzlin

Po několika dnech dochází k rozvoji typické vyrážky, která začíná jako červené skvrny, poté přechází do puchýřků a nakonec se mění na strupy, které po několika týdnech odpadnou. Vyrážka se často objevuje na obličeji, dlaních a chodidlech, ale může se rozšířit po celém těle. Průběh nemoci je obvykle mírný až středně těžký, avšak u některých jedinců může dojít ke komplikacím, jako jsou sekundární bakteriální infekce, pneumonie nebo sepse.

Po vyléčení z mpoxu může zůstat kůže značně zjizvená. Kůže se po hojení puchýřů často zahojí v podobě trvalých jizev, což může mít estetické i psychické dopady. Někdy se po vyléčení doporučuje dermatologická léčba na snížení viditelnosti jizev, jako jsou speciální masti, krémy nebo laserová terapie, která může pomoci s obnovou poškozené kůže.

Přenos a prevence

Virus mpoxu se šíří především přímým kontaktem s infikovanými zvířaty nebo lidmi. Přenos z člověka na člověka může probíhat prostřednictvím:

  • Blízkého fyzického kontaktu s infikovanou osobou
  • Kontakt s tělesnými tekutinami nebo kontaminovanými předměty (oblečení, ložní prádlo)
  • Kapénkový přenos při delším kontaktu s infikovanou osobou, zejména v uzavřených prostorách.

Prevence onemocnění spočívá zejména v minimalizaci kontaktu, důkladné hygieně rukou a ochraně při kontaktu s infikovanými osobami. Vakcína proti pravým neštovicím byla prokázána jako účinná i proti mpoxu, a proto v některých zemích dochází k preventivnímu očkování vysoce rizikových skupin.

Situace v Africe

Afrika je nadále epicentrem epidemie mpoxu, zejména v zemích, jako je Nigérie, Demokratická republika Kongo a Středoafrická republika. Zdejší nedostatečná zdravotnická infrastruktura činí kontrolu nad šířením viru velmi obtížnou.

Epidemie zatěžuje zdravotnické systémy, které se již potýkají s jinými nemocemi, jako je malárie, HIV a tuberkulóza. Současná zdravotní krize navíc zvyšuje obavy z dalšího šíření nemoci mimo Afriku, což by mohlo způsobit globální zdravotní problém.

Mezinárodní reakce a opatření

Mezinárodní zdravotnické organizace, včetně Světové zdravotnické organizace (WHO), sledují situaci v Africe a poskytují podporu v podobě distribuce vakcín, diagnostických nástrojů a vzdělávání zdravotnických pracovníků. WHO také vyzývá k většímu zapojení zemí mimo Afriku do boje proti mpoxu, aby se zabránilo dalšímu globálnímu šíření nemoci.

Vzhledem k tomu, že mpox se šíří nejen v Africe, ale také v jiných částech světa, včetně Evropy a Severní Ameriky, se zvyšuje úsilí o zajištění lepší ochrany veřejného zdraví a prevence dalšího šíření. V mnoha zemích byly zavedeny preventivní programy zaměřené na informovanost obyvatel o nemoci a ochraně před přenosem.

Počet případů mpoxu mimo Afriku (2022-2023):

  • Spojené státy americké: Přes 30 000 případů
  • Brazílie: Více než 10 000 případů
  • Španělsko: Přes 7 000 případů
  • Velká Británie: Přibližně 3 700 případů
  • Německo: Přes 3 600 případů
  • Francie: Přes 4 000 případů
  • Kanada: Více než 1 400 případů
  • Mexiko: Přes 3 400 případů
  • Nizozemsko: Přibližně 1 200 případů
  • Itálie: Více než 900 případů
  • Portugalsko: Přibližně 950 případů
  • Austrálie: Více než 140 případů

Celosvětové rozšíření:

  • Celkem bylo do roku 2023 ve více než 80 zemích mimo Afriku hlášeno přes 87 000 případů mpoxu, přičemž došlo k více než 140 úmrtím mimo Afriku.

Mpox představuje vážné zdravotní riziko, zejména pro africké země, které se potýkají s vysokým počtem případů a úmrtí. Tato epidemie zdůrazňuje potřebu posílit globální zdravotnické systémy a zajistit rovný přístup k vakcínám a léčbě, aby bylo možné efektivně čelit podobným zdravotním krizím. Mezinárodní spolupráce a rychlé reakce jsou klíčové pro kontrolu šíření mpoxu a ochranu veřejného zdraví na celosvětové úrovni.

Autor článku: AI

 

Související příspěvky

Zanechte Odpověď