Jedna z nejpamátnějších a nejbrilantnějších sportovních příhod se odehrála během Olympijských her v roce 1968 v Mexico City, kdy se uskutečnil doslova zázračný skok, který navždy změnil pravidla skoku do výšky. Hrdinou této události byl americký atlet Dick Fosbury.
Před rokem 1968 se ve skoku do výšky používalo několik technik, ale žádná z nich neumožňovala skokanům dosahovat takových výšek, jaké známe dnes. Fosbury ale přišel s něčím, co nikdo před ním nezkusil – s novým stylem skoku, který doslova převrátil atletickou disciplínu vzhůru nohama. Tento nový způsob dnes nazýváme „Fosbury flop“.
Jeho technika spočívala v tom, že místo toho, aby se skokan přetáhl přes laťku nohama napřed, jak bylo obvyklé, Fosbury se otočil zády k laťce a skákal hlavou napřed, zády dolů. Tento pohyb vypadal tehdy velmi nezvykle a dokonce i diváci na začátku netušili, co se vlastně děje. Trenéři i odborníci nad Fosburyho technikou vrtěli hlavou a tvrdili, že je to příliš riskantní a neefektivní.
Jenže Fosbury si věřil. Na Olympiádě v Mexico City předvedl svůj revoluční styl a dokázal tím všechny skeptiky umlčet. Díky své technice se mu podařilo skočit neuvěřitelných 2,24 metru a získal zlatou olympijskou medaili.
Jeho úspěch vyvolal revoluci v atletice – během několika let po Olympiádě v Mexico City už téměř všichni skokani do výšky používali Fosburyho techniku. Díky ní se světové rekordy ve skoku do výšky postupně posunuly až na dnešních více než 2,45 metru.
Fosbury nejenže překonal tehdejší omezení svého sportu, ale jeho inovace přepsala historii. Ukázal, že je možné přemýšlet mimo zavedené normy, a otevřel dveře dalším atletům, kteří chtěli posunout hranice lidských schopností.
Autor článku:AI