Nový občanský zákoník, který nabývá účinnosti 1. ledna 2014, se stává tématem, které je v současné době často diskutované a jen málo kdo ví, co nás čeká. Rodinné právo upravuje práva a povinnosti mezi manžely a mezi rodiči (i jejich zástupců) a dětmi. A řeší např. majetkové právo, příbuzenství, péči o děti a výživné.
Pokusíme se proto shrnout alespoň nejdůležitější změny, které s Novým občanským zákoníkem nastanou.
Vznik manželství
Manželství vzniká svobodným a úplným souhlasným projevem vůle muže a ženy, že spolu vstupují do manželství. Závadou ve sňatečném projevu jsou nedostatek věku, svéprávnosti, dříve uzavřené a dosud trvající manželství (nebo registrované partnerství, nebo jiný obdobný svazek v zahraničí), příbuzenství, svěření do péče jiné osoby, poručenství a pěstounství.
Manželské majetkové právo
Není-li manžely dohodnuto něco jiného, platí, že součástí společného jmění manželů je to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů.
Součástí společného jmění mohou být věci, práva a dluhy.
Dluhy nejsou součástí společného jmění manželů, pokud:
jde o majetek, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku
– je získal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny (Např. peníze použil jen na své koníčky, atd.)
Společným jměním manželů není tvořeno tím, co:
– slouží osobní potřebě jednoho z manželů
– nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů (ledaže dárce či zůstavitel projevil jiný úmysl)
– nabyl jeden z manželů jako náhrada nemajetkové újmy na svých přirozených právech
– nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví
– nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.
Zisk, který plyne jednomu z manželů z jeho výhradního majetku, se stává součástí společného jmění. Pokud tedy jeden z manželů zdědí dům, nestane se tato nemovitost součástí společného jmění manželů, ale bude-li manžel, jako výlučný vlastník, tuto nemovitost pronajímat k bydlení, pak zisk, který z toho utrží, se stane součástí společného jmění manželů.
Součástí SJM je také podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu (resp. jeho majetková hodnota), jestliže manžel nabyl tento podíl za dobu trvání manželství.
Jak zajistit, zda si manželé smluvně upravili jiný majetkový režim, než je stanoveno v zákoně?
Smlouvy, kterými se mění režim společného jmění manželů, vyžadují formu notářského zápisu. Tyto smlouvy budou zveřejněny ve veřejném seznamu, pokud to ve smlouvě bylo ujednáno, nebo na žádost obou manželů. Budou se do něj zapisovat i soudem zaslaná rozhodnutí týkající se majetku. Zveřejněním v tomto seznamu se smlouva stane účinnou i vůči třetím osobám.
Příbuzenství a švagrovství
Rodičovství – rodiče a děti mají vůči sobě navzájem práva a povinnosti, kterých se nemohou vzdát či zříci. Jde o zajištění hmotného i morálního prospěchu dítěte.
Matkou dítěte je žena, která dítě porodila, přičemž nezáleží, kdo byl dárcem vajíčka nebo rozhodnutím soudu.
Otcovství nastává souhlasným prohlášením matky a muže, který o sobě prohlásí, že je otcem dítěte. V případě, že se dítě narodí z umělého oplodnění, se za otce považuje muž, který dal k umělému oplodnění své partnerky souhlas.
Poručenství – poručník je jmenován soudem a může se jim stát i osoba, kterou rodiče označili. Rodiče to mohou před svědky sdělit případnému budoucímu poručníkovi, nebo mohou své přání vyslovit v poslední vůli či naznačit to ve veřejné listině před notářem. Pokud poručník o dítě osobně pečuje, náleží mu hmotné zabezpečení jako pěstounovi.
Jde-li o přechodné řešení, v němž rodiče nemohou dočasně o dítě pečovat, nevzniká nárok na dávky pěstounské péče, ale dítě má nárok na výživné, které platí rodiče (prarodiče) pečující osobě.
Ústavní výchova – Soud nařídí ústavní výchovu jen jako nezbytné opatření. Nedostatečné bytové poměry nebo majetkové poměry rodičů dítěte nebo osob, kterým bylo dítě svěřeno do péče, nemohou být samy o sobě důvodem pro rozhodnutí soudu o ústavní výchově. Ústavní výchovu lze nařídit nejdéle na dobu tří let, kterou lze prodloužit o další tři roky prodloužit, nebo zrušit. Soud může prodloužit ústavní výchovu až o jeden rok po dosažení zletilosti.
Výživné – upravuje vyživovací povinnost mezi manžely, rozvedenými manžely, rodiči a dětmi, potomky a předky či neprovdané těhotné ženě.
Manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou životní úroveň. Nebude sice možné požadovat desítky let po rozvodu výživné jen proto, že si jeden z manželů nechce najít práci, ale i nyní bude moci požadovat bývalý manžel výživné. Soud zváží, jak dlouho manželství trvalo, jak dlouho je rozvedeno, případně kdo se na rozpadu rodiny podílel. Namísto výživného si mohou rozvedení manželé sjednat jednorázové odbytné.
Děti mají nyní právo na stejnou životní úroveň, jakou mají jeho rodiče.
Výživné se zpravidla platí jednou měsíčně, ale soud může stanovit jiný interval, pokud bude oběma stranám vyhovovat. Pokud není možné zjistit příjem ke stanovaní výše výživného, může být stanoveno z částky 85 tisíc Kč měsíčně (12,7 násobek životního minima).
Švagrovství – jeho vznik je vázán na vznik manželství (nikoli např. registrovaného partnerství). Toto švagrovství nezaniká v případě, že manželství zaniklo smrtí jednoho z manželů.
Styk s dítětem – dítě má právo se stýkat s druhým rodičem, pokud soud takovýto styk neomezí nebo nezakáže. Soud může určit podmínky styku (místo, kde k němu má dojít nebo určit osoby, které se mohou nebo nemohou styku účastnit).
Rodiče mají povinnost si vzájemně sdělovat vše, co se týká dítěte a jeho zájmů. Rovněž mají povinnost a právo pečovat a spravovat jmění dítěte. Peněžní prostředky, které nesloužící ke krytí výdajů souvisících s majetkem dítěte musí rodiče bezpečně uložit.
„Rodič, který má dítě v péči, a druhý rodič se musejí zdržet všeho, co narušuje vztah dítěte k oběma rodičům nebo co výchovu dítěte ztěžuje.“
Příjmení manželů
Manželé, kteří si ponechali svá dosavadní příjmení, se mohou později dohodnout na společném příjmení jednoho z nich. Pro tento účel učiní prohlášení před orgánem veřejné moci.
Rozvedený manžel může do šesti měsíců po rozvodu přijmout zpět své dřívější příjmení. Pokud měl připojované příjmení, pak přijme příjmení ve tvaru před uzavřením manželství.
Povinnosti a práva manželů
Druhý z manželů má právo na informace o příjmech, stavu jmění a o stávajících i uvažovaných pracovních, studijních a podobných činnostech druhého manžela.
Manželé mají povinnost brát zřetel na zájem rodiny, i zájmy druhého manžela a nezletilé dítě při volbě svých pracovních, studijních a podobných činností.
Obvyklé vybavení rodinné domácnosti aneb ochrana rodinného majetku
Důraz je kladen na soubor movitých věcí, které slouží běžně nezbytným životním potřebám rodiny a jejích členů, nikoli na to, který z manželů je vlastní.
Již tedy nebude možné odnést z bytu základní vybavení, ohrozit bydlení rodiny jako takové nebo i vystěhovat rozvedeného manžela, zvlášť jsou-li s druhým manželem v bytě nezletilé děti. A to bez ohledu na to, kdo z manželů je vlastníkem těchto věcí či celého bytu. Vlastnické právo jednoho manžela zde ustupuje právu užívacímu v zájmu celé rodiny a druhý z partnerů se může dovolat neplatnosti kupní smlouvy.
Rodinný závod
Pokud pracují v rodinném závodě (firmě) členové rodiny a tato je ve vlastnictví některé z těchto osob (čili nejde o a.s., apod.), pak o zásadních otázkách rozhodují všichni členové, bez zřetele, kdo závod (firmu) vlastní. Takovýto rodinný závod tedy např. její vlastník nesmí prodat, pokud s tím nesouhlasí všichni zúčastnění většinou hlasů. A to ani tehdy, když nejsou jejich práva a povinnosti k rodinnému závodu upravena smlouvou. V tomto případě se podílejí zúčastnění členové rodiny i na zisku závodu, jinak by šlo o bezdůvodné obohacení.
Bydlení manželů
Pokud manželé a jejich děti bydlí v bytě, se kterým má právo nakládat jen manžel (vlastník bytu), nesmí jej bez písemného souhlasu manželky prodat nebo k bytu zřídit právo, jehož výkon by byl neslučitelný s bydlením rodiny. To je možné jen v případě, zajistí-li manžel rodině po všech stránkách obdobné bydlení s bydlením dosavadním.
Bydlí-li manželé se svými dětmi v bytě, kde mají společné nájemní právo, nesmí jeden z manželů bez písemného souhlasu manželky nájem ukončit. Manželka se proto může dovolat neplatnosti tohoto právního jednání manžela.
Domácí násilí
Jde o hmotněprávní úpravu v oblasti domácího násilí. Pokud jeden z partnerů druhého neustále bije nebo slovně napadá, může požádat soud, bylo druhému manželovi omezeno, případně i vyloučeno právo (nejdéle však na dobu šesti měsíců) v bytě bydlet.
Dopustil-li se bývalý manžel vůči druhému manželovi jednání, které naplňuje znaky domácího násilí, nebude mít právo na výživné. Násilník bude vyloučen také z dědického práva jako zákonný dědic po manželovi, který byl jeho obětí.
Popření otcovství
Manžel může do šesti měsíců ode dne, kdy se dozvěděl o pochybnostech, že je otcem dítěte, které se narodilo jeho manželce. Popřít své otcovství může u soudu nejpozději do šesti let od narození dítěte.
Ve výjimečných případech může dojít k popření otcovství i poté, co již uběhly lhůty pro popření otcovství.
Osvojení
Nastalo posílení ochrany práv rodičů dítěte a dalších blízkých příbuzných dítěte.
Osvojení nezletilého, přijetí cizí osoby za vlastní za účelem vzniku nové rodiny pro nezletilé dítě na základě soudního návrhu.
- osvojitelem se může stát pouze zletilá a svéprávná osoba, zaručuje-li svými osobními vlastnostmi a způsobem života, jakož i důvody a pohnutkami, které jí vedou k osvojení, že bude pro osvojované dítě dobrým rodičem.
- mezi osvojitelem a osvojovaným dítětem musí být přiměřený věkový rozdíl, až na výjimky ne menší než šestnáct let.
- bylo-li osvojeno dítě, které je rodičem, vztahují se účinky osvojení i na jeho dítě.
- dosáhlo-li osvojované dítě alespoň dvanácti let, je k osvojení třeba také jeho souhlasu
- rodič, který nedosáhl věku šestnácti let, nemůže dát souhlas k osvojení
- preadopční péče osvojitele o osvojované dítě neskončí dříve než uplynutím šesti měsíců.
- osvojitel je povinen osvojence informovat o tom, že byl osvojen, a to nejpozději do zahájení školní docházky.
- je možno požádat soud o utajení osvojení a jeho okolností před rodinou původu dítěte.
- jakmile osvojenec nabude svéprávnosti, má právo seznámit se s obsahem spisu, který byl o jeho osvojení veden
- pokud osvojenec nesouhlasí se změnou příjmení, rozhodne soud, že osvojenec bude ke svému příjmení připojovat příjmení osvojitele.
- soud může podle okolností případu i bez návrhu nařídit dohled nad úspěšností osvojení.
- osvojení nelze zrušit po uplynutí tří let od rozhodnutí o osvojení. To neplatí, je-li osvojení v rozporu se zákonem. Je-li to v souladu se zájmy dítěte, může soud na návrh osvojitele rozhodnout i před uplynutím doby tří let od rozhodnutí o osvojení, že je osvojení nezrušitelné.
Osvojení zletilého – je významné především z hlediska dědění, kdy osvojenec dědí v první zákonné třídě dědiců a zároveň nevstupuje v dědické právo osvojitele vůči jiným osobám.
O osvojení rozhodne soud na návrh osoby, která chce zletilého osvojit a k tomuto návrhu se zletilý připojí. Osvojení má právní následky pro osvojencovy potomky jen v případě, že se narodili později.
Osvojenec si ponechává své dosavadní příjmení, ale se souhlasem osvojitele může k svému příjmení připojit i příjmení osvojitele.
Zletilého lze osvojit, jestliže:
- – přirozený sourozenec osvojovaného byl osvojen týmž osvojitelem
- – v době podání návrhu na osvojení byl osvojovaný nezletilý
- – osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti.
- – osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela.
Osvojenci a jeho potomkům nevzniká osvojením příbuzenský poměr vůči členům rodiny osvojitele a nenabývají vůči nim žádných majetkových práv.
Osvojitel osvojením nenabývá vůči osvojenci a jeho potomkům žádných majetkových práv.
Osvojenec ani jeho potomci osvojením nepozbývají práv ve vlastní rodině.
Osvojovat zletilého budou využívat osoby, které nemají potomky (pokrevní nebo právní), nemají pokračovatele ve svém díle nebo jimž jejich potomci neposkytují náležitou pomoc v nemoci nebo ve stáří, jsou nedosažitelní, pobývají neznámo kde atd.
Použity pasáže z www.justice.cz
