Všude tam, kde je zřízená kanalizace se platí vodné a stočné a velké procento lidí ani neví proč. Nevědí, že dešťová voda se nepouští to běžné kanalizace, ale má vlastní systém kanalizace. Velké množství této relativně čisté vody by totiž vyplavila z čistíren bakterie.
Protože se cena vody neustále zvyšuje a začíná jí být relativní nedostatek, bylo by dobré se nad dešťovou vodou zamyslet i z pohledu levně využitelných zdrojů. Stavíte-li dům anebo jste ochotni něco investovat už do stávajícího bydlení, bylo by dobré si uvědomit, že až polovina vody v domácnosti by se dala nahradit vodou užitkovou.
U novostavby je velmi snadné udělat dva samostatné okruhy přívodu vody. Jeden pro vodu pitnou a jeden pro vodu užitkovou a pitnou vodu pak využívat jen v kuchyni.
Po důkladné filtraci a případně desinfekci může být dešťová voda využita na splachování toalet, praní prádla nebo dokonce jako technická voda v domácnosti.
Ani kapka nazmar
Velmi často dnes lidé zalévají své zahrady tak, že běhají po zahradě buď s konví anebo hadicí napojenou ve vodovodním řádu. Vodu berou buď ze studny, což rostlinám moc neprospívá (voda je moc studená), nebo z veřejné sítě, což zatěžuje nejen jejich peněženku, ale i svědomí.
Na zalévání je dobré využít dešťovou čili užitkovou vodu, kterou jímáme do speciálních nádob anebo jímek. Velikost jímky závisí na způsobu a intenzity využití 5-10 m3.
Dešťová voda je ideální pro zalévání zahrady, protože neobsahuje chlor a jiné chemikálie, které mohou být v pitné vodě. Máte-li v blízkosti domu potok nebo studnu, pak vodu můžete průběžně doplňovat i z jiného zdroje, když voda nestačí napršet.
Kdysi bylo běžné, že domy (zejména v nížinách) měly jímky pro dešťovou vodu a tato tradice se v čase nějak vytratila.
Skvělým pomocníkem při zalévání může být i „pojízdná konev“. Jde o vozík, který pojme větší množství vody, která je z nádoby čerpána pomocí akumulátoru a díky tomu zalejete i hůře dostupné rostliny ve výškách, nebo ve vzdáleném koutě zahrady, případně na přihnojování rostlin.
Práci se zaléváním si hodně usnadníme, pokud použijeme automatickou závlahu, která může být doplněna „dešťovým čidlem“ a tak je zaléváno jen tehdy, je-li to potřeba. Lze použít „povrchové zavlažování“ pomocí hadicových postřikovačů nebo pomocí systému „výsuvných zavlažovačů“ (vhodné pro trávník).
Pro užitkové plodiny je lepší tzv. „kapénková závlaha“, „bodové zavlažování“ nebo „ zavlažování mikropostřikem “ , které dopraví vodu přímo ke kořenům rostlin.
Systémy se snadnější obsluhou
U trvale zabudovaného systému dejte hadice přímo do země, aby nehyzdily pozemek.
Vodu z jímky čerpáme pomocí ponorného čerpadla, které bývá v jímce umístěno trvale. Asi nejlepší jsou čerpadla s plovoucím sáním a hrubým filtrem na nečistoty. Toto čerpadlo se pohybuje v blízkosti hladiny a nenasává nečistoty ze dna jímky.
Vsakovací systémy jako jsou vsakovací nádrže nebo závlahové studny mohou pomoci vrátit dešťovou vodu zpět do podzemí, čímž přispívají k doplnění zásob podzemní vody a snižují riziko povodní.
Zelené střechy nejen zachytávají a využívají dešťovou vodu, ale také přispívají k izolaci budovy a snižují tepelné ztráty.
Dešťové zahrady jsou speciálně navržené plochy, které absorbují a využívají dešťovou vodu, čímž snižují odtoky a zlepšují mikroklima.
Pokud chcete nějak přispět a to vše se vám zdá moc složité, můžete jít i snadnější cestou tak alespoň instalujte sudy na dešťovou vodu přímo pod okapy.
Autor článku: AI
