Ve starověké říši, zhruba před 4 až 7 tisíci lety před naším letopočtem, postavili stavitelé Velkou pyramidu (Cheopsovu pyramidu) v Gíze, kterou nezničila ani velká zemětřesení.
Při odhalování tajemství této pyramidy je však důležité zmínit, že egyptologové, kteří psali historii vzniku pyramid, často nevycházeli z žádných skutečných či podložených faktů, ale jen z domněnek. Byla tedy Velká pyramida opravdu Cheopsovou hrobkou? A byla skutečně postavena během jeho vlády?
Několik důležitých faktů o Velké pyramidě:
Pyramida se nachází na místě, kde byl menší vápencový pahorek. Stavitelé jej srovnali se zemí, uprostřed nechali jen malou vyvýšeninu, a kolem ní vytvořili plochu z velkých kamenných bloků, která se rovná ploše šesti fotbalových hřišť. Při bližším zkoumání na těchto blocích lze vidět různé rýhy a zářezy, které by mohly být vytvořeny stroji.
Na stavbu horní komnaty bylo přivezeno 130 mnoha tunových žulových bloků ze vzdálenosti 800 km, protože žula se v čase nemění a její rozměry zůstávají stále stejné. Stavitelé bloky museli zvednout do výšky až 60 metrů, což by bylo náročné i pro dnešní mechanizovanou dobu.
Pyramida má výšku odpovídající 42patrové budově a obsahuje minimálně tři místnosti, které jsou propojeny tunely. Vše je postaveno s neuvěřitelnou přesností, přestože tehdejší stavitelé neměli žádné přesné měřicí prostředky.
Samotnou pyramidu tvoří více než 2 miliony kamenů o celkové váze asi 6,5 milionu tun, které mají různé tvary a velikosti. Přesnost stavby odpovídá dnešním standardům.
Stavba
Kameny jsou spojeny nasucho, tedy bez použití cementu. Horní místnost je dokonale vertikální i horizontální a její přesnost nemá obdoby ani v dnešním stavitelství, neboť odchylka je menší než 0,5 mm. Pyramida je nasměrována na sever s přesností na 0,05 stupně.
Pyramida má ve skutečnosti 8 stran. Každá ze čtyř hlavních stran je mírně vkloněna dovnitř, což určitě komplikovalo výstavbu. Tento lom světla je na pyramidě vidět jen pár vteřin dvakrát ročně, při rovnodennosti.
Velká pyramida byla údajně postavena za 20 let, což by při 12-ti hodinových směnách znamenalo položit jeden kámen každé 2,5 minuty. V 60. letech minulého století byla během 5 let přemístěna památka Abú Simbel, která se skládala z 2200 bloků. Přestože byly k dispozici jeřáby a nákladní auta, každý den byly položeny jen 1–2 kamenné bloky.
V době stavby ještě nebyla vynalezena ocel ani kolo, a tak musela být stavba vytvořena pomocí měděných nástrojů a konopných lan. Zvláštní je, že i jiné výrobky datované do této doby mají naprosto dokonalý tvar, přestože jsou vyrobeny z materiálů tvrdších než ocel. Dosud nikdo nezjistil, jak vlastně byly vyrobeny.
Vycházíme-li z těchto faktů a nevěříme na zázraky, je velmi pravděpodobné, že stavba trvala ve skutečnosti mnohem déle, byla postavena někým úplně jiným a měla zcela jiné určení než být hrobkou.
Další záhady:
Další záhadou je neobyčejná symetrie Ramsesovy sochy, která je dokonalá i v 3D zobrazení. Geometrie sochy je tak složitá, že lidská ruka by ji jen těžko mohla vytvořit s takovou přesností. Jak toho tedy tato dávná civilizace dosáhla?
Podobné stavby:
Zajímavé také je, že stejný způsob opracování kamenných bloků byl nalezen i na Velikonočním ostrově, který se nachází zhruba na půli cesty mezi Chile a Tahiti.
Pokud vytvoříme přímku skloněnou o 30 stupňů mezi Velikonočním ostrovem a pyramidami v Gíze, protneme i stavby v Peru.
Pyramidy lze najít i v Mexiku a Číně, kde jich jsou stovky.
Na všech těchto místech se nacházejí kamenné bloky složitých tvarů, které ukazují na velké znalosti astronomie. Ani u těchto staveb není jasné, proč, jak a kdy vznikly. Nabízí se teorie, že nešlo o dílo Egypťanů, Peruánců nebo Číňanů, ale o pozůstatek dávné civilizace.
Pokud prodloužíme tuto linii z Gízy směrem k Velikonočním ostrovům oběma směry v onom 30-ti stupňovém sklonu, projdeme místy, která jsou historicky známá jako sídla bohů. Jsou to místa, kde byly použity hieroglyfy, kde lidé mumifikovali své mrtvé, navrhovali přesné kalendáře, měli výborné astronomické znalosti a používali stejné techniky odolné vůči zemětřesením.
Pokud by tento pomyslný pás byl rovníkem, byl by Severní pól někde na severu Ameriky. Zajímavé je, že právě v těchto místech se nachází i náš magnetický pól.
Tím to ale nekončí:
Spojnice mezi Nascou, Gízou a tímto pomyslným Severním pólem se shodují s rozměry Velké pyramidy. Vzdálenost mezi Teotihuacanem v Mexiku a Gízou je stejná jako mezi Nascou a Gízou. Stejně je to i mezi Angkorem a Nascou nebo Mohenjo Daro a Velikonočními ostrovy.
Vzdálenost mezi Gízou a Velikonočními ostrovy je 10 000krát vynásobená hodnotou φ (1,618). Vzdálenost mezi Gízou a Ankorem vynásobená φ (1,618) se rovná vzdálenosti mezi Gízou a Nascou. Vzdálenost mezi Gízou a Nascou vynásobená φ (1,618) se rovná vzdálenosti mezi Nascou a Angkorem.
Protože ve starověké říši nebylo známo, že je Země kulatá, jak lze tato fakta vysvětlit?
Velká pyramida z pohledu matematiky:
- Oficiální čísla říkají, že šířka pyramidy je 440 loktů a výška 280 loktů (230 x 140 metrů).
- Polovina obvodu je největším horizontálním rozměrem.
- Její výška je nejvyšším neviditelným vertikálním rozměrem.
- Viditelná výška dělená dvěma udává diagonální souřadnice horní komory.
- Viditelná výška dělená třemi udává výšku stropu horní komory.
- Viditelná výška dělená čtyřmi udává diagonální souřadnice střední komnaty.
- Viditelná výška dělená pěti udává výšku podlahy spodní komnaty.
- Viditelná výška dělená sedmi udává výšku podlahy střední komnaty.
- Největší viditelný povrch (čtyři strany) dělený největším neviditelným povrchem (základna) se rovná φ – „Zlatý řez“.
- Když vydělíme poloviční obvod celkovou (tedy i podzemní) výškou, dostaneme hodnotu φ na druhou.
- Dvě šířky pyramidy dělené výškou dávají hodnotu pí – 3,14 (přestože stavitelé v tuto dobu toto číslo neznali).
- Nakreslíme-li jeden kruh, který je vně, a druhý, který je uvnitř pyramidy, a tyto dvě délky od sebe odečteme, dostaneme číslo 299,79613, což je velmi podobné rychlosti světla = 299,792458 m/s.
- Hodnoty pí a Zlatý řez φ (1,618) se v pyramidě vyskytují úplně všude, dokonce i ve velikosti komnat, což lze odhalit pouze moderními nástroji, které tehdejší stavitelé neměli k dispozici.
Egyptologové tvrdí, že jde jen o náhodu. Stavby jako Pantheon či katedrály byly však také postaveny podle Zlatého řezu. Opět náhoda?
Podle egyptologů neznali stavitelé Velké pyramidy jednotku 1 metr a používali měrnou jednotku loket. Jenže π (3,1416) – φ² (2,618) = 0,5236 (loket), takže tato stavba vlastně obsahuje hodnoty π, φ, metr i loket.
Byla Velká pyramida astronomickými hodinami?
Hvězdy na obloze se posouvají každých 72 let o 1 stupeň, takže ve stejné poloze se ocitnou každých 26 tisíc let, což je jeden cyklus rovnodennosti. Pyramidion, který je možná špičkou Velké pyramidy, má obvod základny 12 loktů. Opíšeme-li po obvodu Pyramidionu kruh, můžeme jej rozdělit na 12 dílů, což odpovídá zvěrokruhu. Každá ze 4 hran pyramidy reprezentuje jedno znamení zvěrokruhu – Býk, Lev, Štír a Vodnář – a těmto znamením odpovídají i stejnojmenná souhvězdí. K jejich výrazným hvězdám směřují rohy Velké pyramidy.
Starověcí matematici hovořili o tzv. cyklických katastrofách, které se na Zemi stále opakují. Poslední klimatická změna nastala na Zemi někdy před 10–12 tisíci lety. V historii Země se oddělily kontinenty, nastaly potopy, vyhynulo mnoho druhů zvířat, obrovské plochy lesů se proměnily v pouště, výrazně se ochladilo podnebí a celá situace se pravděpodobně znovu zopakuje.
Již nyní se dějí vážné změny s naším magnetickým pólem, který se posouvá, případně přestává fungovat. Bylo by tedy vhodné zjistit, jaká varování nám dávná civilizace chtěla předat a před čím nás chtěla ochránit.
Zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=ighgFUldjIM
